Letní úvahy nad zavařováním

Článek byl publikován

aneb ležím u vody a přemýšlím co s těma okurkama.

Až se nám v zimě zasteskne po horkém slunci, rozkvetlé zahradě nebo po mořských vlnách a budeme nostalgicky vzpomínat na vůni květin a bzučení včel, bylo by skvělé sáhnout do polic ve spíži a vybrat si jahodovou marmeládu, švestkový kompot nebo naložené okurky v nálevu s koprem. A nebo si upéct meruňkový koláč z vlastnoručně zavařených meruněk. A léto jako by bylo zase trochu zpátky.

A za to, že tuhle možnost máme dnes všichni, vděčíme jednomu pařížskému kuchaři, který
na začátku devatenáctého století zkoušel uchovávat potraviny konzervováním varem v plechovkách a tím nejspíš položil základy k dnešnímu zavařování. Plechovky byly časem nahrazeny skleněnými nádobami a také nástroje potřebné ke konzervaci se změnily k nepoznání. Ještě naše prababičky měly k dispozici pouze zavařovací hrnec. Dnes můžeme zavařovat nejen v hrnci, který je k mání i elektrický, ale také v plynové, elektrické, mikrovlnné nebo horkovzdušné troubě.

Zavařování je velmi jednoduché a zvládne to rozhodně každý. Jsou samozřejmě určitá pravidla, která přitom musíme dodržovat. Ale existují osvědčené recepty a lety prověřené způsoby a vychytávky předávané z generace na generaci. A také jsou tu osvědčené nálevy, v každé rodině jiné, podle rozličných chutí kuchařek a kuchařů. Takže i úplný začátečník si snadno najde vše co potřebuje vědět.

S trochou nadsázky můžeme říci, že zavařovat lze úplně všechno. Z ovoce můžeme mít kompoty, marmelády, džemy, šťávy, sirupy. Důležité je, aby plody byly čisté, omyté , čerstvé a zralé. Nezralé a přezrálé ovoce se pro zavařování nehodí. Musíme mít na paměti, že zavařovací teplotou plody změknou.

Zeleninu můžeme zavařovat téměř každou, snad kromě zelených salátů, ředkviček a dalších druhů, které se tepelně neupravují. A některé druhy zeleniny zavařujeme ještě než úplně dozrají.

Můžeme zavařovat i maso, buď do sklenic nebo do zavařovacích plechovek.

Houby na zavařování jsou nejlepší tvrdší, střední velikosti, například hříbky, žampióny, lišky, klouzky a podobné. Pochopitelně musejí být naprosto zdravé. A hlavně, zavařujeme jen houby, které opravdu dobře známe.

Zavařujeme i hotová jídla. Je to výhodnější než mražení, už proto, že sklenice nebo plechovky se lépe uskladňují a převážejí.

Nejznámější ze všech zavařovacích přístrojů je zavařovací hrnec. Dnes jich je tolik druhů a značek, že budeme jen těžko vybírat. Komfortní, plně automatické, s digitálním ovládáním, všem milovníkům zavařování jen srdce zaplesá.

Dále budeme potřebovat zavařovací sklenice a víčka nebo speciální zavařovací plechovky. Zavařovací sklenice našich babiček s gumovým těsněním a kovovými sponami dnes už používá jen málokdo. Teď tu máme sklenice se šroubovacím uzávěrem a šroubovací víčka , nebo sklenice a hliníková víčka s vnitřním těsněním, ke kterým je potřeba uzavírací hlava. Speciální zavařovací plechovky používáme především k zavařování masa a hotových jídel a jsou k nim speciální víčka a uzavírací strojek.

Dalším důležitým pomocníkem jsou kleště na vytažení horkých sklenic z hrnce. Nejsou nezbytné, ale dost nám práci usnadní.

Při zavařování musíme dbát několika důležitých zásad.

Vždy pracujeme s dokonale čistými zavařovacími sklenicemi a víčky. A to hlavně tehdy, pokud používáme opakovaně sklenice se šroubovacími víčky.

Po naplnění a uzavření sklenic můžeme zjistit těsnost víčka otočením sklenice dnem vzhůru.

Horké sklenice vytažené z hrnce nikdy příliš prudce neochlazujeme. Po vychladnutí je dobré sklenice označit štítkem s uvedením data a obsahu.

Zavařené potraviny uskladňujeme na tmavém a chladném místě. Pár dní po uskladnění sklenice zkontrolujeme, zda víčka těsní. Pokud ne, je lepší obsah takové sklenice hned zkonzumovat, než zaváření opakovat. Správně zavařené potraviny nám při dobrém uskladnění mohou vydržet i několik roků.

V plynové, horkovzdušné, elektrické nebo mikrovlnné troubě můžeme zavařovat prakticky vše, co se zavařuje ve vodní lázni, například kompoty, houby, džemy, polévky, hotová jídla, okurky a podobně.

K zavařování nebo k výrobě láku potřebujeme už jen vodu, cukr, sůl, ocet (používáme nejen klasický, ale i jablečný nebo vinný), různé bylinky a rozličné koření. Kromě jednodruhových kompotů můžeme ve sklenicích také vytvářet podle vlastní fantazie a chuti různé kombinace a směsi. Tady se vlastní invenci meze nekladou.

Hřejivý pocit uspokojení nad tím, že jsme celé léto neprozaháleli, určitě stojí za trochu té námahy. Pohled do polic plných různobarevných sklenic jistě potěší každého. Je to krása. Je to milá vzpomínka na léto. A navíc, můžeme si na ní i pochutnat.

aneb ležím u vody a přemýšlím co s těma okurkama. Až se nám v zimě zasteskne po horkém slunci, rozkvetlé zahradě nebo po mořských vlnách a budeme nostalgicky vzpomínat na vůni květin a bzučení včel...

Sdílejte článek:

Recenze a hodnocení receptu


Napište vaší recenzi nebo komentář


Tento recept ještě nebyl okomentován
M
×

Váš recept je nyní uložen!

Zaregistrujte se, aby jste se k uloženým receptům později dostal/a.
Přihlásit se přes sociální sítě


Podmínky použití | Ochrana os.údajů