Světlo je od pradávna symbolem dobra. Chrání, očišťuje a dává naději. Druhého února se slaví svátek Hromnice, který dnes známe hlavně podle lidových přísloví. Jaké zvyky jsou spjaty s tímto dnem a proč se svátek slavil? 

V církevním kalendáři připadá na 2. února svátek Uvedení Páně do chrámu. Po narození dítěte byla dříve žena považovaná za nečistou, a to rovných čtyřicet dní. Po uplynutí této lhůty směla potomka donést do chrámu a přinést oběť za očištění. Svátek Hromnice proto vychází čtyřicet dní od data narození Ježíše Krista. Podle evangelia Marie donesla malého Ježíška do svatostánku a setkala se zde se starcem Simeonem, který v dítěti rozpoznal předpovězeného spasitele a nazval ho světlem národů.

Sám název měsíce února - februar, pochází z latinského februario, tedy očista. Svátky světla a touhu zbavit se všeho zlého, nalezneme již u Keltů, kteří na začátku února slavili Imbolc a obětovali bohyni Brigitě. I Slované v tuto dobu rozsvěcovali ohně a obětovali bohu Perunovi. 

Hromničky

Svíce prosvětlují naše životy již více než tři tisíce let a například ve středověku se vyráběly z ovčího tuku. Plamen svíčky dříve figuroval v mnoha obřadech, významných dnech a důležitou roli hrál také během tohoto svátku. Lidé si nechávali posvětit svíce svěcenou vodou v kostele a nazývali je Hromničky. Ty se zapalovaly při výjimečných příležitostech, například při návštěvě kněze, ale také jako ochranný prostředek při bouřkách, aby se obydlím vyhnul blesk. Světlo hromniček doprovázelo také umírající na jejich cestě na druhý břeh. 

Nepřehlédněte

Chuťovky z listového těsta pro závěrečnou party roku

Proč zkusit Keto dietu, aneb praktický návod pro začátečníky

Pěstujte si vitamíny za oknem i v zimě

Hromnice byly v dobách minulých významným svátkem, který se vyznačoval například průvody lidí se zapálenými svíčkami. Přinést do temnoty světlo, byl totiž během končící zimy důležitý úkol. Zmínky o tomto svátku pochází již z druhé poloviny 14. století a sepsal je učenec Tomáš Štítný ze Štítného.

Co se nesmělo 

Jak už to bývá, se svátkem je spojeno i několik zákazů. Ženám bylo zapovězeno šít, aby jehly nepřitáhly do obydlí blesk. Nesmělo se ani klít a tančit. 

Dnes máme tento svátek spojený hlavně s příslovými a těšíme se na to, že noc se pomalu ale jistě zkracuje a dny jsou delší. Připomeňme si alespoň ta nejznámější z nich.

- Na Hromnice o hodinu více.

- Na Hromnice půl krajíce, půl píce. 

Kdo měl v únoru k dispozici ještě půlku loňské úrody, nemusel se bát, že bude trpět hlady).

- Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.