Přehled těch nejdůležitějších minerálů pro náš organismus
Pro naše tělo je důležitá řada pochodů, které nás udržují při životě. Správné fungování organismu by nebylo možné bez vitamínů a minerálů. A právě druhým zmíněným se budeme věnovat v dnešním článku. Shrneme si nejen přehled a základní funkce jednotlivých minerálů, ale i jejich nedostatek.
Základní prvky
Vyskytují se v našem organismu v relativně vysokých koncentracích. Řadíme sem sodík, chlór, vápník, draslík, fosfor a hořčík. První tři se vyskytují hlavně v mimobuněčném prostoru (tj. mimo buňky), zbytek se pak nachází naopak uvnitř buněk.
Sodík (Na)
Jako hlavní mimobuněčný kationt na sebe váže vodu, čímž se podílí na zadržování krve v cévách. Účastní se také kontrakcí svalů a nervových přenosů. Hlavním zdrojem sodíku je kuchyňská sůl (NaCl). Vylučuje se převážně močí, dále stolicí a potem. Mezi hlavní důvody nedostatku patří zvracení a průjmy. Nedostatek se projeví dehydratací, bolestí hlavy, svalovými křečemi a nízkým krevním tlakem.
Chlór (Cl)
Chlór, jakožto hlavní mimobuněčný aniont doprovází především sodík. Význam má při udržování pH krve, tvorbě žaludečních šťáv a imunitní odpovědi. Příjem i výdej je stejný, jako u sodíku. K nedostatku dochází při zvracení a nadměrném pocení a projevuje se únavou, zmateností a svalovou slabostí.
Vápník (Ca)
Patří mezi základní složky kostí a je tedy důležitý pro jejich normální vývoj. Hlavním zdrojem jsou mléčné výrobky. Nedostatek je většinou způsoben hormonální poruchou a projeví se osteoporózou. Závažný je i jeho nadbytek, který svědčí také o hormonální poruše, ale vede k uvolňování vápníku z našich kostí, ty jsou pak křehčí a vypadají, jako ementál.
Draslík (K)
Draslík je hlavní intracelulární kation. Důležitý je pro normální funkci nervové a svalové soustavy. Hlavním zdrojem je rostlinná strava. Vylučuje se nejvíce močí a poté stolicí. Nedostatek je doprovázen svalovou slabostí, může nastat i porucha srdečního rytmu. Velký význam má naopak jeho vysoká koncentrace v krvi, která vede k zástavě srdce.
Fosfor (P)
Tvoří jednu z hlavních složek kostí a zubů. Krom toho se účastní vzniku zdrojů energie (ATP), svalových kontrakcí a tvorby DNA a RNA. Metabolismus je poměrně úzce provázán s metabolismem vápníku. Nedostatek se projeví onemocněním kostí (osteomalácie, křivice, osteoporóza)
Hořčík (Mg)
Podílí se na celé řadě metabolických procesů a je součástí více než 300 enzymů. Dále se účastní svalové kontrakce, tvorby bílkovin a nervových procesů. Zdrojem hořčíku je kakao, celozrnné výrobky nebo brambory. Nedostatek se projeví únavou, bolestí hlavy, nespavostí a svalovými křečemi.
Stopové prvky
Následuje přehled prvků, které jsou pro naše tělo nezbytné, ale v krvi se vyskytují ve velmi malých koncentracích. Proto se jim říká stopové prvky, dokonce vanad a křemík bývají označovány za ultrastopové, vzhledem k jejich extrémně nízkým koncentracím.
Železo (Fe)
Ve tkáních je uloženo ve formě feritinu. Je součástí hemoglobinu, bílkoviny, která rozvádí kyslík po našem těle a ten se váže právě na atomy železa. Dále je součástí řady enzymů, ale i myoglobinu, což je takový hemoglobin, ale ve svalech. Dobrým zdrojem je například špenát nebo luštěniny. Hladina železa podléhá diurnálním rytmům a nejvyšší je ráno, k večeru klesá. Nedostatek provází infekce, nádory nebo anémie.
Měď (Cu)
Je součástí mnoha enzymů, včetně těch, které se uplatňují v metabolismu adrenalinu a energetickém metabolismu buněk. Spolu se zinkem je součástí antioxidačního enzymu superoxiddismutázy. Nedostatek je při dědičném onemocnění, tzv. Menkesova choroba, která je charakterizována opožděným růstem a mentálním vývojem. Zdrojem mědi je kakao či játra.
Zinek (Zn)
Je součástí více než 200 metaloenzymů, včetně již zmíněné superoxiddismutázy. Potřebný je pro buněčnou imunitu, tvorbu buněk, včetně spermií a hojení ran. Významným zdrojem je především masitá strava. Při nedostatku dochází k poruchám růstu, špatnému hojení ran a k poruchám imunity.
Selen (Se)
Selen je součástí enzymu glutathionperoxidázy, která má antioxidační účinky. Účastní se tvorby hormonů štítné žlázy a je důležitý pro ochranu před zhoubným bujením. Hlavním zdrojem je cibulovitá zelenina. Při dlouhodobém nedostatku selenu může dojít ke vzniku rakoviny či infarktu myokardu.
Další stopové prvky
Chrom (Cr)
V těle se může vyskytovat ve dvou formách. Jako šestimocný je toxický, jako trojmocný působí antioxidačně a reguluje účinek inzulínu. Zdrojem jsou například kvasnice.
Fluor (F)
Uplatňuje se při mineralizaci kostí a zubní skloviny ve formě fluorapatitu. Nedostatek se projeví zvýšenou kazivostí zubů. Zdrojem je pitná voda či mořské ryby.
Jód (I)
Je součástí hormonů štítné žlázy a je důležitý pro jejich správnou funkci. Nedostatek vede k celkovému útlumu našeho organismu. Zdrojem jsou mořské ryby.
Kobalt (Co)
Kobalt je součástí vitamínu B12 a vzhledem k velkým zásobám tohoto vitamínu je nedostatek vzácný.
Mangan (Mn)
Je součástí mnoha metaloenzymů, včetně antioxidantu superoxiddismutázy. Účastní se také tvorby cholesterolu a protrombinu, který je důležitý pro srážení krve. Nedostatek vede k poruchám tvorby lipoproteinům, kostním defektům a kožním změnám. Zdrojem jsou ořechy a obilniny.
Molybden (Mo)
Součást xantinoxidázy, je tedy důležitý pro tvorbu kyseliny močové, která je hlavním odpadním produktem při rozpadu DNA a RNA.
