Konec léta většina z nás rozhodně radostně nevítá. Spíš naopak, před námi je sychravý podzim, studený vítr a plískanice, dlouhé večery a vstávání za tmy. Ale jednu radost nám konec prázdnin přece jen přinese. Hlavně tedy nám, kteří milujeme burčák. Jeho čas totiž právě přišel.

Tenhle lahodný a snad i dokonce zdravý nápoj jsme si totiž už dávno oblíbili. A protože čas burčáku je krátký, neměli bychom ho propást. Ve vinárnách, hospodách, vinných sklípcích a někdy i v kavárnách ho od začátku srpna do konce listopadu v příslušném roce můžeme s chutí popíjet. Není to však úplně jednoduché, leckdy se nápoj sice tváří jako burčák, ale ve skutečnosti se nás někdo snaží ošidit. Jak tedy poznat pravý burčák od toho „vylepšeného“ například jablečným moštem?

Podle Wikipedie je burčák částečně zkvašený mošt z plodů révy vinné, který obsahuje vyvážený a harmonický poměr cukrů, alkoholu a kyselin. Obsahuje 1 až 7 % alkoholu. Ten pravý vznikne několik dní po začátku kvašení a jeho trvanlivost počítáme v hodinách, maximálně vydrží několik málo dní. V této době si hlavně v moravských vinných sklepech vychutnáme opravdu skvělý nápoj. Zkušený vinař si dokáže počkat na tu ideální dobu, kdy burčák „vaří“, i dlouho do noci.

Stádia kvašení burčáku jsou čtyři:


1. sladký

2. ve varu

3. po zlomení

4. mydliňák

5. mladé víno

Tato stádia se liší právě poměrem ovocných cukrů a alkoholu. A každé má samozřejmě své obdivovatele. I když je to nápoj oblíbený v celé České republice, nejvíce se burčák pije právě na Moravě. Všichni známe burčák z bílých hroznů. Ten opravdu kvalitní má světle žlutou barvu a bývá zkalen kvasným kalem. Nesmí však obsahovat žádné mechanické nečistoty a velké shluky kvasinek. Jeho vůně má obsahovat příjemné ovocné tóny. Pije se nechlazený. Nejlépe ještě teplý hned od vinaře ve vinném sklípku. Nelze ho dlouho skladovat a pokud ho přece jen přenášíte v lahvích, nezapoměňte uvolnit uzávěr.

O burčáku se dá říci, že ho opravdu můžeme pít na zdraví. Obsahuje velké množství minerálů, vitamínů a kvasinek. Obsahuje i stopové prvky, jako je zinek a železo, je skvělým zdrojem flavinoidů a vitamínů skupiny B. Pro tohle všechno velmi příznivě působí na lidský cévní systém a na zažívání. Vžila se stará rada, že člověk by měl vypít tolik burčáku, kolik má v těle krve. Je to určitě míněno s velkou nadsázkou, protože přes svoje pozitivní působení na srdce má burčák také velký pročišťovací účinek. Takže tolik litrů bychom asi vypít nedokázali, naše střeva by nám to nedovolila.

U některých vinařů se můžete napít i burčáku z modrých hroznů. Ten kvasí jen pár hodin a proto se ho nikde jinde nenapijete. Toho pravého.

Barva burčáku u některých prodejců například u silnice může být až světle hnědá, což nic dobrého nevěstí. Přes tmavé láhve to většinou zjistíte až doma. Také prodej tohoto nápoje na přímém slunci není to optimální. A přidaná voda, jablka a doslazování cukrem značí zase, že budeme pít spíš špatnou sladkou limonádu. A to nikdo nechce.

Co se týče alkoholu, burčáku většinou nedokážeme vypít tolik, abychom se opili. Ale i to menší množství alkoholu je u burčáku zrádné a velmi rychle se nám dostane do krve. Takže na zdraví a pro radost ho pijme s rozumem a vychutnejme si jeho lahodnou chuť s mírou.

Zdroj fotografií: Wikimedia.org