Vánoční tradice: proč se jí na Štědrý den kapr s bramborovým salátem?
Pro mnohé z nás platí Vánoce za nejkrásnější svátky roku. Tyto křesťanské oslavy, které souvisí se zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. Svátky jsou spojené s řadou krásných tradic a zvyků. Proč se například na štědrovečerním stole servírují kapr a salát?
Legendu o narození Ježíše Krista názorně ukazují betlémy. První jesličky, tedy krmelec se senem, do kterého uložila Marie své novorozeně, postavili v Čechách jako první Jezuité v kostele svatého Klimenta v Praze. Psal se rok 1562 a jesličky slavily úspěch. Lidem se zalíbily a začaly se stavět i v dalších kostelech. I když se oblíbený zvyk snažil zarazit reformátor Josef II., tradice jesliček se udržela a lidé si je začali stavět doma. Betlémy jsou populární dodnes a mnohdy jde u vystavených exponátů o nádherná umělecká díla, která obdivujeme.
Dalším ze symbolů Vánoc se stalo betlémské světlo, které podobně jako kometa, která měla na nebi zvěstovat narození Spasitele, připomíná narození Ježíška. Se svátky Vánoc je spojena spousta dalších zvyků, mezi které patří například pouštění lodiček z vlašských ořechů, které měly předpovídat budoucnost. Podobně fungovalo i lití olova a rozkrajování jablek. O Štědrém dnu bychom se měli postit, abychom viděli zlaté prasátko. Při večeři nesmí chybět pod talířem rybí šupina, která zaručuje peníze a hojnost pro další rok. Štěstí zase nese jmelí.
Vánoce a jídlo
K vánočním svátkům neodmyslitelně patří zvyky, dárky, ale také dobré jídlo a pití. Dříve musela mít štědrovečerní večeře devět chodů. Proč? Šlo o symboliku, protože devítka stojí na konci číselné řady a je považovaná za symbol úplnosti. Dnes již hostiny zpravidla nemívají tolik chodů. Chybět by ale neměla tradiční ryba a salát.
Ryba jako symbol
Již v pravěkých kulturách měla ryba symbolický význam. Někdy byla vztahována ke smrti, jindy naopak k životu. I v antické kultuře měla ryba významnou roli. Své místo si našla také v křesťanství, kde se ryba spojuje se symbolikou Ježíše. Dodnes používají křesťané jednoduchou kresbu ryby jako výraz příslušnosti k víře.
Tradice podávání kaprů jako hlavní chod na 24. prosince není zas tak dlouhá. Ryby totiž byly až do 17. století běžnou součástí jídelníčku. S úbytkem rybníkářství jich však nebyl dostatek a dostupnější se opět staly až o dvě století později. Oblíbený kapr se těší popularitě od 19. století, kdy se stal cenově dostupnějším. Tradičně se podával načerno, tedy se sladkou omáčkou zahuštěnou perníkem nebo namodro, v rosolu. Dnes je nejvíce populární kapr smažený v trojobalu.
Recept na smaženého kapra byl inspirován rakouskou kuchyní a připravuje se podobně jako vídeňský řízek v trojobalu. Nejstarší recept na takto upravenou rybu lze nalézt v legendární Domácí kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové z konce 19. století. A bramborový salát? Ve spojení s kaprem ho poprvé přestavila kuchařka Kniha rozpočtů a domácích předpisů z pera M. J. Sandtnerové z roku 1924.
Dříve platila ryba a salát za pokrm spíše pro vyšší třídu. Dnes si na něm pochutnává většina českých domácností. Přejeme vám za redakci krásné Vánoce a pozor na kostičky!
Zdroj: Český rok od jara do zimy, Český rozhlas
Bramborový salát bez majonézy
Jako příloha k rybě se podává bramborový salát. V tomto receptu v odlehčené variantě bez majonézy.
Vídeňský bramborový salát
Kdo chce zaexperimentovat a otestovat nové chutě, může rybu podávat s tímto salátem od rakouských sousedů.
